Nárok na dovolenou: Kdy vzniká a jak je to ve zkušební době?

Nárok na dovolenou je jedním z nejžádanějších benefitů, který zaměstnanci mají. Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. V tomto článku se podíváme na to, kdy vzniká nárok na dovolenou a jak je to s nárokem na dovolenou během zkušební doby.

Kdy vzniká nárok na dovolenou?

Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část náleží zaměstnanci, pokud odpracoval u zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce. V praxi to znamená, že pokud zaměstnanec splní tuto podmínku, má nárok na plnou výměru dovolené za daný kalendářní rok.

Právní úprava dovolené je popsána zejména v § 211 až 223 zákoníku práce. Nárok na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní doby v daném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Pokud jich odpracuje méně, vzniká mu právo na poměrnou část této výměry.

Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok. Do odpracované doby se počítají také některé náhrady, například čerpání dovolené, překážky v práci, svátky a jiné, práce přesčas se však do této doby nezapočítává.

Podle zákoníku práce je dovolená stanovená na nejméně 4 týdny (§ 212 ZP odst. 1 ZP). Mnoho zaměstnavatelů jako benefit nabízí dnů dovolené více. U zaměstnanců, které zaměstnavatel vyplácí platem (nikoli mzdou), činí doba dovolené 5 týdnů, u pedagogických pracovníků 8 týdnů v kalendářním roce.

Od roku 2021 je délka dovolené odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance a je místo ve dnech vyjadřována v hodinách. Pro zaměstnance s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5 dní v týdnu se nic nemění, jen je trvání dovolené vyjádřeno v hodinách, konkrétně je to 160 hodin dovolené.

Po dobu čerpání dovolené náleží zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši 100% jeho průměrného výdělku.

Poměrná část dovolené

Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část se počítá jako jedna dvanáctina roční výměry dovolené za každý celý kalendářní měsíc práce u daného zaměstnavatele. To znamená 1/52 dovolené za každý odpracovaný týden z celkového objemu dovolené.

Dovolená za odpracované dny

Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně to je 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Podobně tomu je za 42 odpracovaných dnů. Pokud by odpracoval dalších 21 dní, vzniká mu již nárok na dovolenou za kalendářní rok či její poměrnou část.

Dodatková dovolená

Kromě základní dovolené může zaměstnanci vzniknout nárok na dodatkovou dovolenou, a to pokud pracuje v obtížných nebo zdraví škodlivých podmínkách. Tato dodatková dovolená činí jeden týden a přidává se k základní výměře dovolené. Nárok na ni mají například horníci či zaměstnanci záchranných služeb.

Nárok na dovolenou při směnném provozu

Pro zaměstnance směnného provozu nebyl dřívější přepočet dovolené na dny spravedlivý. To příznivě ovlivnily změny z roku 2021, díky kterým zaměstnanec směnného provozu čerpá z dovolené za dané dny pouze tolik hodin, kolik by skutečně odpracoval. Zaměstnanec si pak smí vybrat dovolenou v délce vždy minimálně jedné směny.

Nárok na dovolenou ve zkušební době

Zkušební doba je období, během kterého mohou zaměstnavatel i zaměstnanec jednodušeji ukončit pracovní poměr. Není tedy příliš obvyklé, že by v této době zaměstnanec čerpal dovolenou. To však neznamená, že na ni zaměstnanec nárok nemá. Podle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na dovolenou i během zkušební doby, pokud splní podmínky pro její vznik. O celodenní dovolenou se však zkušební doma zaměstnance prodlužuje. Zaměstnavatel se může sám rozhodnout, zda svým zaměstnancům umožní čerpat dovolenou ve zkušební době či nikoliv.

Výpočet nároku na dovolenou během zkušební doby

Stejně jako u běžného pracovního poměru platí i během zkušební doby to, že zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc. Pokud tedy zaměstnanec pracuje například tři měsíce ve zkušební době, má nárok na jednu čtvrtinu roční výměry dovolené (pokud je roční výměra čtyři týdny, má nárok na jeden týden dovolené).

Dovolená a výpověď z práce

Pokud během kalendářního roku podá zaměstnanec výpověď, dojde ke krácení dovolené poměrově podle toho, kolik dní bude mít odpracováno. Zbývající dovolenou si může vybrat před skončením pracovního poměru, nechat proplatit, případně po vzájemné domluvě nechat převést k novému zaměstnavateli. Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty. Dovolená se poměrově krátí i v případě změny délky úvazku během roku.

Převod dovolené do příštího roku

V případě, že si zaměstnanec svoji dovolenou za daný kalendářní rok nevybere, může si ji nechat převést do dalšího roku. Převést si ovšem může pouze hodiny, které jsou nad rámec stanovené výměry dovolené dle zákoníku práce, tedy pokud mu zaměstnavatel poskytuje dovolenou delší než 4 týdny.

Práva zaměstnavatele

Čerpání dovolené schvaluje zaměstnavatel. Vzhledem k provozním důvodům může zaměstnanci dovolenou zamítnout, musí však brát v potaz i jeho zájmy.

Zaměstnavatel má právo určit čerpání dovolené. Oznámit to zaměstnancům musí písemně minimálně 14 dní předem. Například ve směnném provozu se mnohdy jedná o hromadné čerpání dovolené, známé také jako celozávodní dovolená. Tato nařízená dovolená nesmí být naplánována na dobu, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, je na mateřské či rodičovské dovolené, ošetřuje člena rodiny nebo má jiné překážky v práci.

Zdroje: gov.cz, money.cz, prace.cz

Nejčastější dotazy