Zákon o ochraně oznamovatelů, známý také jako whistleblowing zákon, představuje klíčový legislativní nástroj zaměřený na ochranu osob, které upozorňují na protiprávní jednání ve firmách či veřejných institucích. Tato legislativa vychází ze směrnice Evropské unie a jejím cílem je podpořit transparentnost, zvýšit odpovědnost organizací a chránit ty, kteří se odváží nahlásit neetické nebo nelegální praktiky. Jaké jsou hlavní aspekty tohoto zákona, co přináší českým zaměstnavatelům a zaměstnancům a jak se uplatňuje v reálném světě?
Obsah
Zákon o ochraně oznamovatelů
Zákon o ochraně oznamovatelů je v České republice upraven zákonem č. 171/2023 Sb., který reaguje reaguje na směrnici Evropské unie o ochraně oznamovatelů (Směrnice EU 2019/1937). Směrnice byla přijata v roce 2019 a členské státy měly povinnost ji implementovat do svých národních právních řádů do konce roku 2021.
Co je whistleblowing?
Whistleblowing, nebo-li oznamování, označuje jednání, kdy jednotlivec upozorní na protiprávní, neetické či jinak nevhodné jednání v rámci organizace. Nejčastěji se jedná o odhalení korupce, podvodů, porušování právních předpisů, ohrožení životního prostředí nebo zdraví a bezpečnosti.
Kdo je whistleblower?
Whistleblower, neboli oznamovatel, je osoba, která protiprávní nebo neetické jednání uvnitř organizace oznámí. V dobách socialismu by byl takový člověk označen za „práskače“, tento předsudek se však postupně vytrácí.
Může se jednat o fyzickou osobu, zaměstnance, dodavatele, smluvního partnera, soudce Ústavního soudu, uchazeče o zaměstnání, stážistu nebo jinou osobu, která má přístup k informacím o činnosti organizace. Motivace pro whistleblowing může pramenit z touhy chránit veřejný zájem, z přesvědčení o nutnosti etického jednání nebo z potřeby jednat v souladu s vlastním svědomím.
Příklady situací, na které se zákon vztahuje
Korupce a úplatkářství
Situace, kdy zaměstnanec odhalí, že ve firmě dochází k nabízení nebo přijímání úplatků při získávání veřejných zakázek. Podobně se vztahuje na případy, kdy vedení organizace uzavírá neetické dohody s dodavateli na úkor férové soutěže.
Podvody a finanční manipulace
Podvody, jako jsou fiktivní faktury, manipulace s účetními záznamy nebo zpronevěra finančních prostředků. Mezi situace, na které se zákon vztahuje, patří také případy, kdy šéfové oddělení zneužívají rozpočty na firemní projekty k osobnímu obohacení.
Ohrožení zdraví a bezpečnosti
Zaměstnanci mohou upozornit na nevyhovující pracovní podmínky, které představují riziko pro zdraví pracovníků, například absenci ochranných pomůcek nebo používání nebezpečných chemikálií. Zákon se rovněž vztahuje na situace, kdy firma ignoruje pravidla bezpečnosti práce, což vede k častým pracovním úrazům.
Porušování práv zaměstnanců
Diskriminace, šikana na pracovišti nebo nelegální propouštění zaměstnanců. Nerespektování minimální mzdy, neproplácení přesčasů nebo nucení zaměstnanců k neplacenému volnu.
Ohrožení životního prostředí
Situace, kdy společnost vypouští nebezpečné látky do ovzduší, vody nebo půdy, aniž by splnila zákonné povinnosti. Patří sem také nelegální nakládání s odpady nebo obcházení ekologických standardů.
Potřebujete pomoci s řízením přístupů? Clockan to za Vás vyřeší!
Zajistí snadné a rychlé odemykání objektů a návštěvníkům umožní jejich identifikaci čipovou kartou nebo otiskem prstu.
Clockan má dokonalý přehled a ví, koho a kdy může do vašeho objektu pustit. Různí návštěvníci mohou mít odlišná přístupová práva.
Zneužití veřejných prostředků
Další oblastí je manipulace s dotacemi, subvencemi nebo granty, kdy jsou veřejné finance využívány k jiným než deklarovaným účelům. Oznamovatelé mohou také upozornit na neoprávněné čerpání státních příspěvků nebo dotací na základě nepravdivých údajů.
Porušování právních předpisů a regulací
Zákon se vztahuje i na případy, kdy firma vědomě obchází zákony, například nesprávným vykazováním daní nebo nedodržováním pracovněprávních předpisů. Také zahrnuje situace, kdy organizace ignoruje povinnosti vyplývající z evropských norem, například ochranu spotřebitelů nebo dodržování GDPR.
Zdravotnická a farmaceutická rizika
Upozornění na nekvalitní nebo nebezpečné výrobky v oblasti farmacie, zdravotnických pomůcek nebo potravinářství. Dále může jít o odhalení manipulace s klinickými studiemi nebo zatajení vedlejších účinků léků.
Zneužití pravomoci
Případy, kdy vedoucí pracovníci využívají svého postavení k osobnímu prospěchu nebo diskriminaci zaměstnanců. Podobně se vztahuje na veřejné instituce, které se dopouštějí neetického rozhodování při přidělování zakázek nebo licencí.
Porušení etických standardů
Situace, kdy firma uplatňuje nekalé obchodní praktiky, jako je klamavá reklama nebo manipulace s trhem. Oznamovatel může také upozornit na střet zájmů mezi vedením firmy a jejími obchodními partnery.
Koho se zákon o ochraně oznamovatelů týká?
Zákon o ochraně oznamovatelů se vztahuje na širokou škálu subjektů. Povinnost zavést nástroje pro whistleblowing mají zejména zaměstnavatelé, kteří mají alespoň 50 zaměstnanců. Dále mezi povinné subjekty patří banky, pojišťovny, veřejné instituce a organizace působící na finančním trhu.
V souladu se zákonem o ochraně oznamovatelů musí zaměstnavatelé splnit několik zásadních povinností. Mezi ně patří zřízení interního oznamovacího systému, který musí být přístupný všem zaměstnancům. Zaměstnavatelé mají povinnost informovat zaměstnance o jejich právech a povinnostech spojených s whistleblowingem, zajistit ochranu oznamovatelů před represáliemi a garantovat důvěrnost oznamování.
Každé podané oznámení musí být zaměstnavatelem vyhodnoceno a následně prošetřeno. Pokud je potvrzeno protiprávní jednání, zaměstnavatelé jsou povinni přijmout opatření k nápravě a zajistit, aby se podobné situace neopakovaly. O výsledcích vyšetřování a přijatých opatřeních musí být oznamovatel informován.
Zaměstnavatelé mají rovněž povinnost vypracovat jasná a přístupná pravidla, která zaměstnancům umožní bezpečně podávat oznámení. Tato pravidla by měla obsahovat postupy pro podání a vyšetřování oznámení, způsoby zajištění důvěrnosti oznamování a ochranu oznamovatelů. Součástí pravidel by měly být i informace o možných sankcích za vědomě falešná oznámení.
Jak podat oznámení?
Podání oznámení se může uskutečnit dvěma způsoby: interně nebo externě.
- Interní oznámení: Zaměstnavatelé často zavádějí vnitřní oznamovací systémy, které umožňují zaměstnancům nebo jiným zainteresovaným osobám bezpečně hlásit podezření na protiprávní jednání. Pokud vaše organizace takový systém má, doporučuje se jej využít jako první krok. Interní oznámení mohou být podána prostřednictvím online formulářů, telefonních linek nebo dedikovaných e-mailových adres.
- Externí oznámení: Pokud interní mechanismy nejsou k dispozici, nejsou důvěryhodné, nebo byly již využity bez výsledku, můžete se obrátit na externí subjekty. V České republice lze podávat oznámení na Ministerstvo spravedlnosti, uveřejněním, policii nebo jiným oprávněným orgánům veřejné moci.
Při podávání oznámení je důležité:
- Uvést konkrétní informace a důkazy.
- Jednat v dobré víře a s cílem upozornit na reálný problém.
- Zajistit, že oznámení podáte prostřednictvím důvěryhodného a bezpečného kanálu.
Pokud fyzická osoba úmyslně podá nepravdivé oznámení, nemá nárok na ochranu před odvetnými opatřeními. Takové jednání je považováno za přestupek, za který hrozí pokuta až do výše 50 000 Kč.
Jaký přínos má zákon o ochraně oznamovatelů?
Zákon o ochraně oznamovatelů přináší výhody jak pro společnosti, tak pro samotné oznamovatele.
Pro společnosti znamená zavedení zákona především zvýšení důvěryhodnosti a odpovědnosti. Implementace oznamovacích mechanismů podporuje transparentnost a etické jednání, což pozitivně ovlivňuje firemní kulturu i pověst společnosti. Firmy, které se aktivně věnují ochraně oznamovatelů a prevenci protiprávního jednání, mohou získat výhodu na trhu, protože působí důvěryhodněji vůči zákazníkům, investorům i zaměstnancům. Zároveň zavedení efektivních procesů pomáhá minimalizovat riziko právních postihů a sankcí za nedodržení zákonných povinností.
Pro oznamovatele je přínos zákona klíčový zejména v oblasti ochrany před odvetnými opatřeními. Zaměstnanci a další osoby, které upozorní na protiprávní nebo neetické jednání, mají jistotu, že jejich oznámení bude spravedlivě a důvěrně prošetřeno. Díky ochraně proti represáliím, jako je propuštění, snížení mzdy nebo diskriminace, mohou oznamovatelé jednat s větší důvěrou a bezpečím. Zákon zároveň poskytuje oznamovatelům právní záruky a mechanismy, které podporují spravedlivé zacházení.
Nejčastější dotazy
Co je whistleblowing?
Whistleblowing je proces, při kterém jednotlivec upozorní na protiprávní, neetické nebo jinak nevhodné jednání uvnitř organizace. Může se jednat například o korupci, podvody, porušování právních předpisů, ohrožení zdraví či životního prostředí. Cílem whistleblowingu je chránit veřejný zájem a zajistit, aby byla taková jednání prošetřena a řešena.
Kdo je whistleblower?
Whistleblower je osoba, která upozorní na protiprávní, neetické nebo nevhodné jednání uvnitř organizace. Může to být zaměstnanec, dodavatel, stážista nebo jiná osoba, která má přístup k informacím o fungování organizace. Jejich cílem je chránit veřejný zájem, jednat v souladu se svým svědomím a podpořit dodržování zákonů či etických standardů.
Koho se zákon o ochraně oznamovatelů týká?
Zákon o ochraně oznamovatelů se týká zaměstnavatelů s alespoň 50 zaměstnanci, kteří mají povinnost zavést interní oznamovací systém. Dále se vztahuje na banky, pojišťovny, veřejné instituce a organizace působící na finančním trhu. Ochranu poskytuje fyzickým osobám, které v rámci svého zaměstnání, spolupráce nebo jiného vztahu upozorní na protiprávní jednání.
Jak podat oznámení?
Oznámení lze podat buď interně prostřednictvím oznamovacího systému zaměstnavatele, nebo externě na příslušné orgány, například Ministerstvo spravedlnosti či policii. Při podávání oznámení je důležité uvádět konkrétní informace, jednat v dobré víře a využít bezpečné komunikační kanály.
Iveta Soukalová pracuje jako webař a SEO specialista. Tvoří weby a stará se o jejich obsah a kvalitu. Miluje knihy a ráda procvičuje svoji slovní zásobu a znalosti psaním různých textů.
