Zkušební doba je důležitou součástí pracovního poměru, která umožňuje jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům ověřit, zda jim spolupráce vyhovuje. V roce 2025 však dochází ke změnám, které přináší novela zákoníku práce. Ta prodlužuje maximální délku zkušební doby a umožňuje její flexibilnější prodlužování. Jak dlouho může zkušební doba trvat? Jaké novinky přináší novela a co všechno se mění pro zaměstnance i zaměstnavatele? V tomto článku se podíváme na aktuální pravidla a změny, které začaly platit v roce 2025.
Obsah
Co je zkušební doba a jaký zákon ji upravuje?
Zkušební doba je období na začátku pracovního poměru, během kterého si zaměstnavatel i zaměstnanec mohou ověřit, zda jim pracovní vztah vyhovuje. Pokud jedna ze stran není spokojena, může během zkušební doby rychle a bez udání důvodu pracovní poměr ukončit.
Zkušební doba je zakotvena v zákoníku práce – konkrétně v § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Tento paragraf stanovuje maximální délku zkušební doby, podmínky sjednání a možnost jejího prodloužení.
Od roku 2025 se délka zkušební doby mění – prodlužuje se na 4 měsíce pro běžné zaměstnance a 8 měsíců pro vedoucí pracovníky. Zákon také nově umožní prodloužit zkušební dobu i v jejím průběhu.
Jak dlouho trvá zkušební doba podle zákoníku práce 2025?
Dosud platila maximální délka zkušební doby podle § 35 zákoníku práce (ZP) tři měsíce u běžných zaměstnanců a šest měsíců u vedoucích pracovníků. Nová právní úprava ji však prodlužuje:
- Řadový zaměstnanec může mít zkušební dobu až 4 měsíce.
- Vedoucí zaměstnanec může mít zkušební dobu až 8 měsíců.
- Zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru (např. u smlouvy na 6 měsíců může být max. 3 měsíce).
Tyto změny odpovídají směrnici EU 2019/1152, která umožňuje členským státům zavést u běžných zaměstnanců zkušební dobu až na 6 měsíců.
Potřebujete pomoci s evidencí docházky nebo s řízením přístupů? Clockan to za Vás vyřeší!
Umí provádět správu zaměstnanců, směn a kalendářů, postará se také o vkládání přestávek a dokáže vám vygenerovat výstupní sestavy podle vašich požadavků. Zajistí snadné a rychlé odemykání objektů a návštěvníkům umožní identifikaci čipovou kartou nebo otiskem prstu.
Co když potřebuji volno?
Pokud zaměstnanec ve zkušební době potřebuje volno, má několik možností:
- Požádat o čerpání dovolené – pokud mu ji zaměstnavatel schválí.
- Využít neplacené volno – po dohodě se zaměstnavatelem.
- Jít na nemocenskou.
Dovolená ve zkušební době
Nárok na dovolenou vzniká i ve zkušební době, ale její čerpání závisí na souhlasu zaměstnavatele. Podle zákoníku práce (§ 217 zákona č. 262/2006 Sb.) určuje zaměstnavatel, kdy si zaměstnanec dovolenou může vzít. To znamená, že během zkušební doby zaměstnanec nemá automatické právo na dovolenou, pokud ji zaměstnavatel neschválí.
Dovolená se počítá podle odpracovaných dní. Zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný měsíc, a to v poměrné části podle délky dovolené stanovené zaměstnavatelem.
Může zaměstnavatel kvůli dovolené zrušit pracovní poměr? V běžné zkušební době může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit kdykoli bez udání důvodu. Pokud by však výpověď přišla během nemocenské, platí ochranná lhůta a zaměstnavatel musí počkat do jejího ukončení.
Nemocenská ve zkušební době
Zaměstnanec má ve zkušební době nárok také na nemocenskou – pokud splní podmínky účasti na nemocenském pojištění (musí být zaměstnán a odvádět sociální pojištění). Pokud zaměstnanec onemocní ve zkušební době, je prvních 14 dní chráněn proti okamžité výpovědi ze strany zaměstnavatele. Zároveň se sjednaná zkušební doba prodlužuje o dobu nemocenské.
Jak se nemocenská počítá?
- Prvních 14 dnů nemoci: zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. Zaplaceny budou skutečně neodpracované směny ve výši 60 % průměrné hodinové mzdy.
- Od 15. dne nemoci: nemocenské dávky vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) za každý kalendářní den, tedy i za státní svátky a víkendy. Na počátku se jedná o dávky ve výši 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne nemoci se zvyšují na 66 % a od 61. dne nemoci na 72 %.
| Délka pracovní neschopnosti | Výše nemocenské dávky |
|---|---|
| 1. – 30. den | 60 % |
| 31. – 60. den | 66 % |
| 61. a více dnů | 72 % |
❗ Důležité: Pokud onemocníte hned v prvních dnech pracovního poměru, nemusíte mít na nemocenské dávky nárok, protože pojištění musí být v době vzniku nemoci aktivní.
Co dělat, když onemocníte ve zkušební době?
Pokud onemocníte během zkušební doby, je důležité jednat rychle a správně. Nejprve ihned informujte svého zaměstnavatele – ideálně telefonicky nebo e-mailem. Čím dříve ho o své pracovní neschopnosti informujete, tím lépe.
Následně navštivte lékaře, který vám vystav elektronickou pracovní neschopnost (eNeschopenku). Tím získáte oficiální potvrzení o své nemoci. Během pracovní neschopnosti dodržujte léčebný režim, který vám lékař určil. Zaměstnavatel má právo provádět kontroly, zda se skutečně nacházíte na uvedené adrese a neporušujete podmínky neschopenky. Po skončení nemoci se vraťte zpět do práce, pokud váš pracovní poměr mezitím nebyl ukončen.
Změna pozice ve zkušební době
Zákoník práce umožňuje změnu pracovní pozice i během zkušební doby, ale musí být splněny určité podmínky:
- Musí být uzavřen dodatek k pracovní smlouvě – nová pozice musí být sjednána písemně.
- Změna nesmí být vynucená – obě strany musí souhlasit.
- Zkušební doba se může znovu sjednat – pokud jde o úplně jinou pozici, je možné sjednat novou zkušební dobu.
📌 Příklad: Jste přijati jako obchodní zástupce, ale zjistíte, že vám více sedí práce v marketingu. Pokud s tím zaměstnavatel souhlasí, můžete změnit pozici a uzavřít nový dodatek ke smlouvě.
Co když zaměstnavatel jednostranně změní vaši pozici?
Zaměstnavatel nemůže jednostranně přeřadit zaměstnance na jinou pracovní pozici bez jeho souhlasu. Výjimkou jsou pouze případy, které stanoví zákoník práce.
Jednou z těchto výjimek je dočasné přeřazení zaměstnance z důvodu zdravotní nezpůsobilosti. Pokud zaměstnanec nemůže nadále vykonávat svou práci ze zdravotních důvodů, může ho zaměstnavatel přesunout na jinou vhodnou pozici.
Dalším případem je přeřazení v rámci zákonných povinností, například z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Pokud je to nezbytné pro dodržení bezpečnostních předpisů, může zaměstnavatel zaměstnance dočasně přeřadit na jinou pozici.
Pokud však zaměstnavatel požaduje přeřazení zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu a mimo uvedené zákonné důvody, může se zaměstnanec bránit. V takovém případě má právo podat podnět k inspektorátu práce, který prověří, zda zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem.
Jak se změna pozice projeví na zkušební době?
Záleží na tom, zda jde o zcela jinou pracovní smlouvu, nebo jen úpravu stávající smlouvy:
- Úprava pracovní smlouvy (např. drobná změna náplně práce): Zkušební doba pokračuje bez změny.
- Nová pracovní smlouva (např. jiný druh práce): Je možné sjednat novou zkušební dobu, která však nesmí překročit zákonné limity (4 měsíce pro běžné zaměstnance, 8 měsíců pro vedoucí).
📌 Příklad: Pokud jste přijati jako administrativní pracovník a rozhodnete se přejít na pozici projektového manažera, může vám být sjednána zcela nová zkušební doba.
Co si z toho odnést?
Pokud plánujete změnu zaměstnání nebo najímáte nové pracovníky, mějte na paměti, že zkušební doba v roce 2025 může být delší než dříve. Prodloužení však nesmí překročit stanovené limity a stále platí, že zkušební doba nemůže být delší než polovina sjednané délky pracovního poměru. Novela zákoníku práce 2025 tak přináší větší flexibilitu do pracovněprávních vztahů, přičemž zachovává rovnováhu mezi zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců.
Nejčastější dotazy
Jak dlouho trvá zkušební doba?
Od roku 2025 se délka zkušební doby mění – prodlužuje se až na 4 měsíce pro běžné zaměstnance a až 8 měsíců pro vedoucí pracovníky. Zákon také nově umožňuje prodloužit zkušební dobu i v jejím průběhu.
Jak funguje dovolená ve zkušební době?
Nárok na dovolenou vzniká i ve zkušební době, ale její čerpání závisí na souhlasu zaměstnavatele. Podle zákoníku práce (§ 217 zákona č. 262/2006 Sb.) určuje zaměstnavatel, kdy si zaměstnanec dovolenou může vzít. To znamená, že během zkušební doby zaměstnanec nemá automatické právo na dovolenou, pokud ji zaměstnavatel neschválí. Pozor, v běžné zkušební době může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit kdykoli bez udání důvodu.
Co když onemocním ve zkušební době?
Zaměstnanec má ve zkušební době nárok také na nemocenskou – pokud splní podmínky účasti na nemocenském pojištění (musí být zaměstnán a odvádět sociální pojištění). Pokud zaměstnanec onemocní ve zkušební době, je prvních 14 dní chráněn proti okamžité výpovědi ze strany zaměstnavatele. Zároveň se sjednaná zkušební doba prodlužuje o dobu nemocenské.
Iveta Soukalová pracuje jako webař a SEO specialista. Tvoří weby a stará se o jejich obsah a kvalitu. Miluje knihy a ráda procvičuje svoji slovní zásobu a znalosti psaním různých textů.
